Jak probíhá psychoterapie

Terapeutický vztah

V terapeutickém vztahu mezi klientem a psychoterapeutem je důležité budování vzájemné důvěry. Terapeutická setkání se tak mohou pro klienta stát místem s dostatečnou podporou, někdy tomuto nastavení říkáme pracovní aliance. V takovém bezpečném prostředí může klient za pomoci doprovodu psychoterapeuta rozklíčovat svoji životní situaci, ve které se nachází. Čím přehlednější a jasnější se problém nebo životní situace pro klienta stává, tím více se otevírají možnosti vedoucí k vyřešení situace. Není v psychoterapeutově moci, aby vyřešil problémy za svého klienta, může ho však za pomocí vzájemného dialogu a vhodných otázek podpořit, posunout, nabídnout mu nové pohledy, aby klient nakonec sám překonal překážky, se kterými si nevěděl rady.

Podpora uvědomění - "Vím, co chci!"

Při psychoterapii je důležité podporovat klientovo uvědomění, aby klient co nejlépe dokázal vystihnout a pojmenovat, co ve svém životě potřebuje. Je li tato potřeba dosažitelná, co může ve svém životě k jejímu dosažení udělat. V opačném případě klient za pomocí psychoterapeuta hledá způsob, jak se se situací vyrovnat. Psychoterapeut neurčuje, co je správně a co špatně, je spíše klientovým průvodcem, aby klient mohl v životě dělat to, co opravdu chce.

Pomůže psychoterapie každému?

Mnohdy se setkáváme s otázkou, zda terapie klientovi opravdu pomůže. Odpověď nikdy není dopředu známa. Někdy se stane, že klient zažívá v životě nespokojenost či bezradnost, přijde k psychoterapeutovi pro radu, a ať se psychoterapeut zachová jakkoliv, klientovi to prostě v jeho životním problému nepomůže. Většinou se tak stává, když klient přichází s nereálnými požadavky a očekává „zázračnou radu“. Naštěstí jsou to spíše ojedinělé případy. Obecně lze říci, že psychoterapie pomáhá hlavně těm, kteří jsou motivovaní aktivně se podílet na na své životní změně.

Délka terapie

Často se klienti ptají, jak dlouho terapie vlastně probíhá. Skutečnost je velmi individuální.

Někdy klientovi stačí jedno, dvě či tři sezení, aby se v současné situaci, kterou prožívá, lépe zorientoval. Už to může člověku pomoci, aby našel směr, jak se situací naložit již bez další podpory psychoterapeuta.

Častěji se však stává, že v průběhu několika setkání se postupně klientovi otevírají oči, zažívá plný potenciál systematické psychoterapie a pracuje s tématy, která přesahují původní „zakázku“. Hledá postupné kroky, jak měnit svůj život podle svých potřeb a přání. Důležité je, že hlavní slovo v rozhodování ohledně délky terapie má klient sám. V terapii klient pokračuje pouze, když v této práci vidí smysl, když vidí, že mu terapie pomáhá.

Co je přístup zaměřený na řešení?

Přístup zaměřený na řešení (zkráceně SF z angl. "solution-focused") lze zařadit do velké rodiny tzv. systemických či lépe postmoderních přístupů. Jak název napovídá, zaměřuje se na hledání řešení místo na podrobné analýzy problémů a jejich příčin a díky tomu dosahuje rychle a efektivně pozivních změn ( podrobnější informace o SF přistupu ). Tento směr vytvořil Steve de Shazer, Insoo Kim Berg a další kolegové z BFTC (USA) a běmem několika let se rozšířil po celém světě a etabloval se v různých oblastech (psychoterapie - včetně osob z nezzávažnějšími problémy, poradenství, koučování, management, supervize, vzdělávání...). Autoři SF přístupu se kromě „postmoderního/ systemického myšlení“ (poststrukturalismus, radikální konstruktivismus, sociální konstrukcionismus...) rovněž významně inspirovali způsobem práce fenomenálního terapeuta Miltona H. Ericksona, proto se SF občas řadí i mezi „ericksonovsé přístupy“. Kromě práce zmíněných Steva de Shazera, Insoo Kim Berg a Miltona Ericksona jsou pro naše pojetí významnou inspirací podněty Bena Furmana, Billa O’Hanlona, Bradforda Keeneyho, Scotta Millera, Harry Kormana, Marka McKergowa, Rocío Chaveste a dalších předních představitelů SF a příbuzných směrů z nichž s mnohými jsme se měli možnost poznat osobně a učit se přímo od nich. Inspirujeme se - v rámci integrativních snah - i podnět z jiných přístupů. Rovněž věnujeme pozornost výzkumu - a to jednak sledováním nových poznatků a trendů a jednak participací v různých výzkumných projektech.

Psychoterapeutický vztah

Základem každé psychoterapie je tzv.psychoterapeutický vztah – vztah mezi terapeutem a klientem založený na důvěře a vzájemném respektu, ve kterém se klient cítí bezpečně. Úkolem psychoterapeuta je pomoci klientovi si uvědomit, jak si organizuje svůj život, jak se vztahuje ke druhým, co v životě chce a jak si v tom brání. Dále pak pomáhá klientovi nalézt další možnosti jeho fungování ve vztazích nebo obecněji ve světě jako takovém. Toto se děje skrze uvědomění a přijetí odpovědnosti za vlastní život, oživení spontaneity a tvořivosti. Psychoterapeut je tedy spíše průvodcem, který klientovi pomáhá nahlédnout jeho život a následky jeho rozhodnutí, než expertem na mezilidské vztahy, který má návod na to jak žít. Psychoterapie je rovněž prostorem, kde je možné nejen svým vzorcům myšlení a chování porozumět, ale kde je možné také s nimi v bezpečí vztahu terapeut – klient experimentovat bez rizika zranění, posměchu či odmítnutí. V terapii si klient osvojuje nové způsoby myšlení a jednání, které pak, chce-li, může přenést do svého života. Psychoterapeut nikdy nerozhoduje o tom, co je v klientově životě pro něj to správné. Expertem na svůj život je klient a ten za něj nese plnou odpovědnost. Proto také psychoterapeut nikdy nenabízí hotová řešení a nenutí klienta ke změně, nýbrž naopak respektuje klientova rozhodnutí a osobní tempo změny.

Jaký je rozdíl mezi psychoterapeutem a dobrým přítelem

– Přítel vám naslouchá a potom se vám snaží poradit, naproti tomu psychoterapeut vám naslouchá, snaží se vám porozumět a nabízí vám pohled zvenčí, nezaujatý a bez předem připravených rad.

– Přítel může mít odlišné hodnoty a může být pro něj obtížné vám porozumět. Může se na vás rozzlobit anebo vás odsoudit. Psychoterapeut tu není od toho, aby hodnotil vaše myšlenky nebo chování. Snaží se být nezaujatý a nestranný. Jeho úkolem je vás vyslechnout, pochopit a společně s vámi nalézt, co se děje a pomoci vám rozhodnout se, co budete dělat dál.

– Přítel vychází ze svých životních zkušeností. Psychoterapeut má kromě své lidské zkušenosti také odborné znalosti z oblasti lidské psychiky, osobnosti a duševních potíží. Je schopen také posoudit, zda potřebujete pomoc rovněž psychiatra a nějakého vám eventuelně doporučit.

Rozvoj osobnosti, psychologické poradenství, psychoterapie

Někdy máme zájem sebe více poznat, chceme rozvinout svůj potenciál a vlastně ani nemáme závažné problémy. V takovém případě hovoříme o poradenství pro rozvoj osobnosti. Jindy se obracíme na psychoterapeuta s krátkodobými problémy běžného života (problémy v práci, manželské problémy, rozvod), kdy potřebujeme spíše jednodušší a kratší péči. Tehdy zpravidla dostáváme takzvané psychologické poradenství. Nedaří-li se nám v životě delší dobu (např. nejsme schopní udržet si práci, selhávají nám veškeré partnerské vztahy), chceme sami sebe zásadněji změnit, chceme zvládnout závažnější duševní onemocnění (např. depresi, mánii, závislosti na drogách, alkoholu), pak chodíme k psychoterapeutovi delší dobu a pracujeme do větší hloubky. Taková péče se pak nazývá psychoterapií.

RikVrba © 2014